Realita není vždy zapsána v paměti

12. srpna 2015 v 16:57 | Zoett |  Ostatní články.
Ležím na karimatce se sluchátky v uších a přemýšlím nad článkem.
Hlas v mé hlavě, co mi našeptává to, po čem toužím.
Ten hlas je tam nahoře, tam, kde je největší temnota a odehrávají se pozoruhodné procesy.
Malý človíček s mou tváří a se všemi mými nedokonalostmi sedí v zákoutí mého mozku a lehounce šeptá, já si jen stěží nemohu užívat to teplo, které mě polilo a se sebou vzalo i ta slova.
Bylo to jako horká sprcha, dostala se až k mým prstům, prokrvila je, oživila.
Prsty se začínají bez mého (s)vědomí svírat, kopírovat ten známý tvar.

Teplo se vlilo i do dolních končetin, které začaly rudnout a poté se daly do pohybu.
Proč? Proč se zvedají ty nohy, které vždy bývaly mými otrokyněmi?
Kam jdou? Odpověď je - nemám zdání.

Najednou bylo celé mé tělo volné, mohlo si dělat, co chtělo.
Takhle to přece nejde, do zelené pokličky (originální nadávka 3. stupně), já musím a chci určovat děj!
Zdá se, že varování zabralo, podezřele rychle, ale to už nebylo podstatné.
Najednou jsem totiž pocítila známý pohyb, tělo už zase patřilo mně, ale něco nebo spíše někoho vzalo se sebou.

Mrtvé maso, které už nikdy nepocítí dominanci svého pána, leželo nehybně na zemi a já měla v hlavě černou díru, kterou ten malý človíček vykousal, jako by mu někdo podstrčil kinder vajíčko - koušete, odlamujete, až nezbyde nic.

Vzalo se sebou - přes mé oči se majitelka těla ležícího přede mnou dívala sama na sebe a lehounce chichotala s človíčkem v zákoutí, jež to celé způsobil.

Že jste nepochopili? Nedivím se, takové jsou mé myšlenky často - nepochopitelné.
(obr - www.weheartit.com)

Mimochodem nemůžu nezmítit ironii blogu.cz, jelikož je celý "zasypán" články o uprchlících a najednou téma: "Vnitřní démoni"? Nevím proč, ale když jsem sjela níž po hlavní straně, tak mi ten velký nápis zněl jako jiný název pro tu samou věc. Ách jo, snad se prodávají léky i na můj typ šílenství. :D

PS: Středa není zrovna začátek týdne, ale lenost zabírá spoustu času, to se nezdá. :D
 


Komentáře

1 Jannah Jannah | Web | 12. srpna 2015 v 18:08 | Reagovat

Podle mě je to krásně napsané :) Tkové tajemné xD

2 Lucka Lucka | Web | 12. srpna 2015 v 19:56 | Reagovat

Nemusí to být pochopitelné, důležité je, jak to zaujme čtenáře. A já musím říct, že jsem hltala každé slovo. :) Je v tom trochu tajemna, trochu něčeho, co sama poznávám, trochu... něčeho, ani si nejsem jistá.

PS: Věř mi, že už tady v 15 a při cestě na střední začíná volba, jenže já jsem v té době ještě neměla představu, co bych chtěla dělat, tak jsem prostě šla někam, kde se mi líbily barevné zdi na chodbách. Jo, zvláštní způsob, jak si vybrat střední, ale nakonec si myslím, i když tehdy jsem to tak neviděla, že obchodka zase nebyl tak špatný tah, přestože jsem si naprosto jistá, že se tím nikdy živit nebudu. :D

3 Mariiis_N Mariiis_N | Web | 12. srpna 2015 v 21:36 | Reagovat

Ač jsou tvoje myšlenky leckdy nepochopitelné, tedy alespoň podle tebe, tenhle článek je pecka. Hrozně se mi líbí, jak je to sepsané :)

4 Nell Nell | Web | 12. srpna 2015 v 22:02 | Reagovat

Pěkně si to sepsala ,přidalo mi jakobych četla nějaký uryvek z knížky :).
Pochopitelné,nepochopitelné zaleží na tom ? Jsou to tvé myšlenky,které jsou srozumitelné a tajemně napsané..:)

Prostě Pecka :)

5 sanny-write sanny-write | 12. srpna 2015 v 22:54 | Reagovat

Opravdu je to moc hezky napsané :)

6 Zoett Zoett | Web | 13. srpna 2015 v 7:51 | Reagovat

Děkuju ^^

[2]: Aha. Tak to je opravdu dobrý způsob. :D Jo, i výběr školy je rozhodnutí dost důležité (asi jak u koho), ale tak já jsem na gympl chtěla už v osmé..

7 Nusi Nusi | Web | 13. srpna 2015 v 17:43 | Reagovat

Tvé myšlenky jsou mnohdy podobne jako ty moje, já kdybych měla sepsat něco tady toho způsobu, asi by z toho vznikl velkej kotlík guláše, ale ty jsi to napsala vázne moc pekne!😊

8 Ta "neviditelná" :) Ta "neviditelná" :) | Web | 13. srpna 2015 v 18:19 | Reagovat

Holka, kdybych já měla popsat své myšlenky nebo je sepsat do článku, tak si myslím, že by si každý sahal na hlavu a říkal si  "to jako vážně, o čem to mluví!?"Já jsem dost nepochopitelná osoba sama o sobě, takže co si budeme povídat. :-)

Náhodou, tys to napsala opravdu strašně pěkně, že jsem si to musela 2x přečíst a stejně jsem nemohla přijít na tu nejhlavnější věc, ale přesto jsem na jednu přišla. Že je to tajemná, jako já. Bože, ten článek je neskutečný. Jen tak dál! :-)

Jo, celkem mě i štve, jak všude cpou články s uprchlíky. Už je to několik měsíců řešené téma (a nevyřešené) a stejně to stále řeší ti, kteří s tím stejně nemohou nic udělat. Už mě unavuje číst články jinak napsané, ale se stejným smyslem. pf...

9 Zoett Zoett | Web | 13. srpna 2015 v 20:31 | Reagovat

[7]: jo jo, guláš .. :D
Děkuju ^^

[8]: No, já si ještě nezvykla na to, že zvláštní a nepochopitelní lidé jsou tady na denním pořádku, což je úžasné, tyhle typy mám nejradši. :D ..

Děkuju :)

Mě taky, pak už to vidím ve všech "normálních" věcech. -.-
Názory "obycejných" lidí stejně nic nemůžou, což je na jednu stranu smutné, ale pravdivé..

10 Ellí Ellí | Web | 14. srpna 2015 v 22:03 | Reagovat

Pravdou je, že to možná celé je trošku nepochopitelné, ale o to víc mě to zaujalo... Palec nahoru! :))

11 Zoett Zoett | Web | 15. srpna 2015 v 0:07 | Reagovat

[10]: Děkuju. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama